Zpět

Bedřich Smetana - Dvě vdovy

4.září 2010

Bedřich Smetana - Dvě vdovy

08.10.2007

Marie Podvalová - soprán, Maria Tauberová - soprán, Beno Blachut - tenor, Eduard Haken - bas, Oldřich Kovář - tenor, Miloslava Fidlerová - soprán, Pěvecký sbor Československého rozhlasu, Jiří Pinkas - sbormistr, Symfonický orchestr Československého rozhlasu, Karel Ančerl. Produkce: Společnost Beno Blachuta. Text: Č, A, N. Nahráno: 1948, Studio Československého rozhlasu Praha. Vydáno: 2007. TT: 53:37, 68:54. AAD. 2 CD Společnost Beno Blachuta 003-07-02.

Konečná podoba Smetanovy komické opery Dvě vdovy - podobně jako tomu bylo v případě Prodané nevěsty - nebyla přímým výsledkem skladatelova kritického pohledu na vlastní dílo, nýbrž jeho reakcí na ohlasy z hudební veřejnosti. Obě opery měly původně mluvenou prózu, v obou byl posléze posílen lidový živel (v Prodané nevěstě tanci, ve Dvou vdovách připsanými postavami Toníka a Lidky a podobně), obě tvořily důležitý předstupeň k Hubičce, první české prokomponované komické celovečerní opeře (prvenství první české komické opery bez prózy náležÃ­ jinak Blodkově jednoaktovce V studni). Zatímco Prodanou nevěstu, ale také Hubičku a konečně i Tajemství české publikum přijalo za své, zůstala v počtu čtvrtá Smetanova komická opera Dvě vdovy jakýmsi odstrčeným dítětem, a snad i do jisté míry právem. Propojení původních hudebních čísel prokomponovanými recitativy neodstranilo Å¡vy v hudebním proudu, recitativy zůstaly často víceméně mechanickým secco. Přidáním lidových postav se rozpor mezi salonním milieu a vesnickým (lidovým) okolím spíše posílil než odstranil. Právě tento rozpor představuje také největší problém pro inscenátory - vedle rozporu mezi komorním, intimním vztahem tří postav "vyšší společenské třídy" (Anežky, Karoliny a Ladislava) a zprostředkujícího a zároveň ruÅ¡ivého komického elementu (Mumlala) na jedné straně, a dekorativní úlohou sboru a neorganickou epizodou Toníka a Lidky na straně druhé. Také to bylo příčinou řady pozdějších úprav, které vÅ¡ak dílo už jen mrzačily. Původní verze byla tedy stylově čistější, ovÅ¡em dnes by ji pravděpodobně potkal stejný osud, jaký sdílejí singspiel, opéra comique a další druhy historického hudebního divadla s účastí mluveného slova - pravděpodobně by v díle zbyly jen seÅ¡krtané, nečistě a neherecky odmluvené dialogy. Dvě vdovy jsou vÅ¡ak naplněny spoustou půvabné, inspirované hudby, která vÅ¡echny nedostatky překonává, a když už se k opeře chovají maceÅ¡sky divadelní dramaturgie, je zde možnost si ji při poslechu nahrávky "zinscenovat" po svém. Ve studiu Československého rozhlasu vznikla roku 1948 nahrávka s jeho Symfonickým orchestrem pod taktovkou Karla Ančerla a s rozhlasovým sborem za řízení Jiřího Pinkase, v jedinečném obsazení sólistickými Å¡pičkami Národního divadla, které se staly legendami. Měla jsem to Å¡těstí hlavní protagonisty jeÅ¡tě v těchto rolích osobně zažÃ­t a mohu doložit, že dětské první dojmy jsou skutečně trvalé a snad i celoživotně určující, i když jsem pochopitelně o tom, proč se mi líbí jejich projev dnes, tehdy neměla tuÅ¡ení. Při nahrávce Supraphonu z roku 1975 (rovněž pořízené ve studiu), v hlavních rolích s Naďou Å ormovou, Marcelou Machotkovou, Jiřím Zahradníčkem a Jaroslavem Horáčkem (Orchestr a sbor Národního divadla, dirigent FrantiÅ¡ek Jílek, SU 112122-2 612), si sice hudbu vychutnávám dostatečně také, ovÅ¡em skutečně se bavím s Marií Tauberovou, Marií Podvalovou, Beno Blachutem a Eduardem Hakenem na nahrávce vydané Společností Beno Blachuta. Této čtveřici se totiž podařilo to, co je na Dvou vdovách snad vůbec nejtěžÅ¡Ã­: je to opera komická, ovÅ¡em není to fraÅ¡ka, její příběh je úsměvný, poetický, lehce ironický, salonní nadlehčenost se nesmí vytratit, přitom je to dílo "demokratické" (vždyť Karolina svůj životní postoj proklamuje hned v první árii), Mumlalovo uvažování je sice těžkopádné, není vÅ¡ak slaboduchý, postará se sice v průběhu děje často o úsměv, posměch si vÅ¡ak nezasloužÃ­. A Ladislav je zamilován po uÅ¡i a pohrává si s romantickými atributy zhrzeného milence, není to vÅ¡ak ani Werther, ani sentimentální blouznivec, ani seladon, naopak - jeho "útok" na Anežčinu baÅ¡tu je velmi inteligentní a cílevědomý (Ladislav Podhájský byl první rolí Beno Blachuta v profesionálním angažmá v Olomouci). Smetanovy typy jsou živí lidé, nikoli papírové figury, hudba o tom jasně vypovídá. Karel Ančerl s rozhlasovým orchestrem dokázal rovněž její humor plně vystihnout. Obdivuhodný je i zvuk nahrávky (Radek Roubal); ač je úprava AAD, připadá mi zvuk čistší než ve zmíněné nahrávce o třicítku let mladší. A to jistě není bez vlivu ani na další aspekt, který nesmí zůstat nezmíněn: je to obdivuhodná srozumitelnost textu, která má své hranice pouze u sboru, jinak je skutečně i v ansámblech (a že takový "Malá ty Å¡elmičko" je v pěkně svižném tempu) rozumět každému slovu. Tehdejší pěvecká Å¡kola se vůbec vyznačovala příkladnou kulturou dikce, mám vÅ¡ak za to, že u novějších snímků hraje roli i "nahalená" nahrávací technika. Na první pohled (nikoli poslech) mě pouze trochu zaskočila černobílá úprava titulní strany bookletu (Ludmila Rybková), černobílý příběh to přece není (na jeviÅ¡ti jsme zvyklí vídat Anežčin smutek v pastelovém orámování), nakonec jsem vÅ¡ak musela uznat, že zcela odpovídá výše řečenému. Dvě vdovy jsou při vší úsměvnosti dílo moudré - polarita bílá/černá respektive světlá/tmavá je zachována i uvnitř bookletu a na obou discích: je to jako promítání starého černobílého filmu, působícího daleko poetičtěji než ostré kodakové odstíny dneÅ¡ka. Nahrávku doprovázejí informativně bohaté, dobře napsané průvodní texty Zbyňka Brabce a Bena Blachuta ml. Společnosti Bena Blachuta se podařilo uctít nejen umění svého "patrona", ale také jeden ze skvostů české opery a nezapomenutelnou generaci Národního divadla.

Body: ***** 5 z 6
(hodnocení časopisu Harmonie)

Psáno pro: časopis Harmonie 2007/10

Autor: Vlasta Reittererová

Hodnocení
Hodnocení (272040)
*****
Hodnotilo: 7894
Komentáře

Košík

Košík je prázdný

Aktuality

1.ledna 2021
2 CD

na konci roku nově vyšly dva tituly z produkce Adama Grygara v podání ostravské houslistky Daniely Grygarové, přizvaných sólistů, komorní hudby Ineternational Ensemble a orchestru opery Národního divadla moravskoslezského.

26.listopadu 2019
nové CD

Nový přírůstek pod naším labelem Stylton je na světě

1.října 2019
nové CD

Erich Adler - International Ensemble


REKLAMAREKLAMA